To se mi nemůže stát, to si snad řekne každý několikrát za svůj život.....ale... Představte si situaci, že vás zklame váš manžel, manželka, bez vašeho vědomí se zadluží, lže vám a vy žijete stále na růžovém obláčku, jak máte skvělého partnera.

S odstupem času začnou vyplouvat na povrch činy, které způsobil váš protějšek. Ve vaší doposud společné domácnosti vás často navštěvují exekutoři, kteří se chovají jako gestapo. Převracejí vše vzhůru nohama, konfiskují veškerý majetek, jak movitý, tak nemovitý, přebírají se vám i v intimnostech. Klesnete na úplné dno, kdy všichni z blízkého okolí na vás koukají, jak na kriminálníky, a to nejste dlužník, pouze obelhaný partner dlužníka. Vaše děti jsou svědci celého tohoto dění a vy nejste schopni jim situaci reálně vysvětlit, jste z toho všeho v šoku, děti též. V rámci dluhů přicházíte o bydlení a soud vás vystěhuje i s dětmi na ulici bez náhrady bydlení. Dostanete statut bezdomovce a trvalý pobyt máte všichni na ohlašovně městského úřadu. Co dál, jak žít bez domova, základních potřeb, jak se postarat o děti, kde vzít peníze na živobytí? Jak se bránit, když vám zablokuje exekutor i účty a nemůžete zaplatit právní pomoc. Spousty dalších otázek, kdy není jasná odpověď, jak přežít. Rodina vám odmítne azyl, jelikož celý život budovala majetek a co kdyby je navštívil exekutor? A to vězte, že by navštívil. Musíte doufat v zázrak, že budete mít kam složit hlavu - krátkodobá pomoc kamarádů, v mnoha případech cizích lidí. Podáte si žádost o rozvod manželství, jelikož už není možné žít s člověkem, který vám i dětem tolik ublížil a vzal vám i domov. Následně přijde další šok. Děti nejsou zletilé a abyste je měli ve své péči, musíte požádat o předběžné opatření dětí do vlastní péče. Do této situace nastoupí sociální pracovník, kdy přezkoumá majetkové a jiné poměry. Po průzkumu vám oznámí, že děti budou umístěny v dětském domově, jelikož nejste způsobilý rodič, když nemáte bydlení ani dostačující finanční prostředky (máte zablokované i účty u bank). Nepomůže pláč, ani prošení o sociální pomoc, úředník je neoblomný. Jste tedy nuceni stáhnout žádost o rozvod a svěření dětí do péče. Najdete si dvě práce a honíte každou korunu, abyste mohli alespoň být anonymně v podnájmu, nejlépe v hodně vzdáleném městě od místa, kde začalo vaše utrpení. Myslíte si, že když partner předlužil společné jmění manželů a nebydlíte s ním ve společné domácnosti, že budete mít nějakou šanci uspět... Nebudete. Partner bude pracovat na černo, nebude platit daně, sociální, zdravotní pojištění a vy opět budete čelit exekucím. Dokonce nemusí platit ani výživné na děti a vy nemůžete na sociálku, jelikož zase musíte zdokumentovat, kde se zdržujete. Jste hlupák, jestliže chcete řádně žít jako doposud, k čemuž máte dvě práce a přispíváte do sociálního systému. Díky registrům pojišťoven vás exekutor zase brzy objeví a začne neúnosný sled událostí a bezpráví. Stát nedocení ani vaši slušnost, bezúhonnost a snahu se opětovně začlenit do řad spořádaných občanů. A to chci podotknout, že stát vám umožní platit za svoz odpadu hned dvakrát, a to jednou za osoby ve společné domácnosti v podnájmu, kde bydlíte a na ohlašovně městského úřadu, kde se fyzicky nezdržujete, tudíž neděláte ani odpad. Pracovnice městského úřadu vás bude informovat, že stačí přinést nájemní smlouvu, kde bydlíte a poplatky za bezdomovskou adresu vám odpustí. Ale jste opět v pasti, jelikož doložením nájemní smlouvy se ocitnete v registru a za nedlouho vás v podnájmu navštíví jeden z mnoha exekutorů. Tak vám nezbývá, než platit za obě adresy. Další úskalí, které vám stát "nabízí", je v případě, že přijdete o práci a budete se chtít zaregistrovat na pracovním úřadu. Musíte jet do místa trvalého bydliště, kde vás zaregistrují a aby vás převedly do města, kde nyní pobýváte, musíte doložit nájemní smlouvu. Budete opět v registru, do kterého se dostane exekutor. Tato cesta je pro vás tedy nemožná a musíte si práci sehnat co nejdříve a bez pracovního úřadu. Dálší problém je neschopenka, a to když uvedete nájemní adresu, exekutor vás poctí v rámci registru svojí návštěvou. V případě, že uvedete svoji bezdomovskou adresu na neschopenku a přijde vám na onu adresu kontrola v neschopnosti, nenajde vás, jste zase na samém dně a bez dávek v nemoci. Proto nemaroďte!!! Dalším bodem jsou volby, kdy si řeknete jdu volit, ale.... Zase v místě trvalého bydliště, což nedovolí vaše finance a když budete chtít volit v místě kde se zdržujete, pak musíte předložit opět nájemní smlouvu, a to je opět nemožné v rámci ochrany vás a vašich dětí. Další věc, která omezuje, je doručení úřední pošty. Justice, česká správa sociálního zabezpečení a spousty jiných úřadů. Je dobré pořídit si datovou schránku, ale ne všechny úřady chtějí komunikovat přes datovku, byť je to dnes zcela běžná forma komunikace. Těchto věcí omezujících vaše práva je mnoho a často je s podivem, jak stát umožňuje podobným dlužníkům žít lépe, než vám nedlužníkům. Proč člověk, který je problematický, nenese svoji zodpovědnost sám a není důsledně donucen k odpovědnosti za své chování? Nikdy nepochopím, proč stát nehájí práva lidi, kteří chtějí řádně žít? Proč se nezaměří více na primární dlužníky a nepřinutí je veřejnoprospěšnými pracemi přispívat do systému a zároveň je nepřinutí splácet svoje závazky? Stát by tak ušetřil na mzdách, něco by přiteklo zpět státu a lidé, kteří jsou slušní a nedělají dluhy, by opět získali svá práva a konečně by se nemuseli neustále zvedat ze společenského dna. Chápu, že je jednoduché volit cestu menšího odporu, ale chtěli by jste tomuto utrpení jako manžel, či manželka čelit? Žít jako štvaná zvěř? Je to krutá daň za lásku, ale kde brát neustále tu sílu a snažit se vymaňovat z toho dna, kde musíte opakovaně být? Často mě napadá jedna otázka - není lepší na tom dně raději zůstat? Pak Vám nikdo nic nevezme, jak majetek, tak zdraví i vaše právo na život.