Odpověď KSČM - č. 1
Vážená paní,
děkuji Vám za Váš dotaz. Sám jsem byl v posledním volebním období předkladatelem (v únoru 2013) vlastního návrhu exekučního řádu. Cílem mého návrhu zákona bylo ochránit ústavní práva dlužníků i dalších lidí. Toto téma mě intenzivně zajímá a pracuji na něm již velmi dlouho Současné znění zákona posiluje postavení exekutorů, místo toho aby zvyšovalo šance na spravedlivé vymožení dluhu.
Vláda náš návrh v připomínkovém řízení odmítla a poslanci jej zamítli v prvním čtení, zde v odkazu je postup projednávání i vlastní návrh (sněmovní tisk 610): https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=610
V návrhu bylo předloženo mimo jiné to, aby exekutor mohl zabavit jen věci, které prokazatelně patří dlužníkovi. nemovitosti by si dlužníci mohli prodat nejdříve sami za tržní cenu a z výnosu uhradit závazky. Věřitel by musel s podáním návrhu na exekuci doložit, že dlužníka vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. Navrhovali jsme také sloučení více exekucí jednoho dlužníka do jedné.
Exekutoři by tak podle mého návrhu nemohli mít neomezenou moc, jako doposud. Z exekuce by dále byl vyloučen exekutor, který by měl vztah k účastníkům exekučního řízení a vyvstaly by pochyby o jeho nepodjatosti, apod.
Níže Vám zasílám informace ke zmíněné problematice exekucí - jak ji vnímá KSČM, jak je pojata také v předvolebním programu KSČM:
Větší ochrana dlužníků, posílení kontroly zákonných exekutorů, jasná pravidla pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů; hodnota dluhu by neměla nepřiměřeně narůstat o lichvářské úroky a nadměrné sankce.
Z pohledu politického přístupu KSČM je společensky žádoucí, aby zpětně při výkonu exekucí měl rozhodující slovo ten orgán, který ve věci vydává konečné rozhodnutí, tedy soud a nikoliv nestátní subjekt – dnes Exekutorská komora. Bezprostředním řešením by mohla být novela exekutorského řádu, která by vedla ke snížení nákladů a zvýšení kontroly exekutorů. Lze zvažovat požadavek přeměny organizace exekutorů na principech komory advokátní, či notářské. Exekutor by mohl být ustanoven u exekucí jen v rámci soudu, u něhož je registrován dle svého sídla (sníží náklady na výkon rozhodnutí, především jízdné) – jako je zákonný soudce, měl by být i zákonný exekutor.
Otázku spotřebitelského úvěru u nebankovních institucí by mohla řešit i Česká obchodní inspekce, ale pro ni je to v současných podmínkách obtížné. Přijetí regulí ochrání zájemce o půjčku od lichvářů nebo od praxe, kdy neregistrovaní poskytovatelé poskytnou zálohu či garanci a nakonec třeba žadatelé ani půjčku nedostanou. Součástí takových podmínek by byla povinnost poskytovatele ověřit si bonitu klienta (schopnost splácet) a nabídku přizpůsobit jeho reálné situaci. Institucí dohledu by mohly být pověřená např. ČNB. U neregistrovaných poskytovatelů půjček by pak mohla existovat možnost, aby takto půjčené peníze nemusel dlužník poskytovateli půjčky vracet.
KSČM si rovněž uvědomuje nutnost doplnění současné všeobecné právní úpravy lichvy v trestním zákoně právní úpravou ve zvláštních právních předpisech, tak aby byly zúženy ekonomické podmínky pro možnost lichvy. Je nutno chránit oprávněné zájmy všech účastníků a stran a zajistit jejich právní jistotu, ale i efektivní fungování této části peněžního sektoru. Poslanecký klub KSČM má ve svém plánu připravit konkrétní legislativní iniciativu. S využitím těchto přístupů bude třeba ještě vyhodnotit zahraniční zkušenosti.
Opatření směřující k postihu subjektů poskytujících nevýhodné půjčky a k zamezení neoprávněných a předražených exekucí majetku.
KSČM si uvědomuje nutnost doplnění současné všeobecné právní úpravy lichvy v trestním zákoně (právní úpravou ve zvláštních právních předpisech), tak aby byly zúženy ekonomické podmínky pro možnost lichvy. Je nutno chránit oprávněné zájmy všech účastníků a stran a zajistit jejich právní jistotu, ale i efektivní fungování této části peněžního sektoru. Jde především o finanční vzdělávání (gramotnost) společnosti, aby se zabránilo tomu, že si lidé berou půjčky, které nepotřebují nebo nejsou schopni splácet, čím se předejde i případným exekucím; a stanovení konkrétních ekonomických parametrů určujících, zda se již jedná o lichvu či nikoliv. Jde obecně o stanovení obvyklých nákladů na poskytnutí půjčky a přiměřeného zisku pro poskytovatele. Řešením by mělo být zákonem povinné zakotvení omezující podmínky do úvěrové smlouvy v tom smyslu, že celkové náklady na vymáhání půjčky nesmí v nákladech dlužníka překročit stanovenou hranici 40 % (nebo 30%) dlužné částky včetně smluvních úroků.
U problematiky exekucí by mělo být základním řešením opětovné posílení úlohy soudů při výkonu exekucí. Bezprostředním zlepšení by mohla přinést novela exekutorského řádu, která by vedla ke snížení nákladů a zvýšení kontroly exekutorů. Lze zvažovat požadavek přeměny organizace exekutorů na principech komory advokátní, či notářské. Exekutor by mohl být ustanoven u exekucí jen v rámci soudu, u něhož je registrován dle svého sídla (sníží náklady na výkon rozhodnutí, především jízdné) – jako je zákonný soudce, měl by být i zákonný exekutor. Seznamy exekutorů by přitom byly vedeny u soudů, které rozhodují o výkonu rozhodnutí. Exekutor bude vybírán soudem dle těchto seznamů a dle stanoveného pořadí. Soud musí přitom vždy uvést, zda je exekutor oprávněn ke vstupu do domu, bytu, obydlí aj. a tento objekt musí vždy řádně označit včetně jejich vlastníka a rozsahu oprávnění. O způsobu exekuce (výkonu rozhodnutí) by rozhodl sám exekutor. Proti jeho rozhodnutí musí být vždy přípustný opravný prostředek, o němž by rozhodoval soud, který by měl právo i nařídit, aby věci byly vráceny a vše bylo uvedeno do původního stavu. Možnost uplatnění nákladů řízení vůči povinnému případně nesprávné vedení exekuce a odpovědnost exekutora za vzniklou škodu. V tomto směru stanovit konkrétní podmínky a pravidla včetně sankcí za jejich porušení.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
předseda ÚV KSČM